Vážená redakce,
přečetl jsem si váš článek, týkající se průzkumu veřejného mínění ohledně podmínek pro legální držení a nošení zbraní občany ČR. Nemohu si pomoci, ale cítím potřebu se na vás v této věci obrátit.
Za prvé, s výjimkou nicneříkajícího názvu agentury nikde není uvedeno ani naznačeno, z jakých zdrojů pocházejí vaše informace, jaký byl průřezový vzorek respondentů ani kolik lidí a jakým způsobem bylo dotázáno. Slušný autor průzkumu veřejného mínění by snad mohl zveřejnit text dotazníku a způsob, jakým byl respondentům předkládán. Nic z toho jsem v textu nenašel. Navíc není zřejmé, kolik dotázaných má alespoň elementární povědomí o stavu legislativy, upravující oblast civilních zbraní a střeliva. Pokud totiž provedete průzkum např. u maminek před mateřskou školkou, lze předpokádat, že stěží jedna z tisíce bude mít alespoň vágní představu o skutečném stavu věci. A vhodně položenou otázkou (např.: "Jste pro zpřísnění podmínek pro nošení zbraní, případně pro jejich úplný zákaz, aby se omezily masakry jako ten včerejší v Petřvaldu?) snadno dosáhnete toho, že vám 85 % z nich dá kladnou odpověď. A nakonec to nejlepší: Petřvaldská tragédie, na níž se odvoláváte, se odehrála v sobotu, ale již v pondělí krátce po osmé hodině ranní se objevil váš "zaručený" výsledek průzkumu veřejného mínění. Pachatel oněch čtyř vražd navíc střílel z NELEGÁLNĚ DRŽENÉ ZBRANĚ. Jednalo se o občana Makedonie s trvalým pobytem na území ČR, který neměl zbrojní průkaz a zbraň si opatřil nezákonným způsobem. Nedovolené ozbrojování a vražda jsou trestním zákonem zakázány již značně dlouho, a postihy za jeho porušování jsou přísné. Takže bych rád věděl, o co vám v této souvislosti jde?
Za druhé, neuražte se prosím, ale článek mi připadá silně tendenční a navíc psaný s relativním nedostatkem odborné erudice. Autor kupříkladu dosud nepostřehl, že zbraně se u nás nikomu nevydávají. Každý majitel, ať legální či nelegální, si ji musí pořídit z vlastních prostředků. Vydávají se zbrojní průkazy (nikoli zbrojní pasy, ty existovaly naposled před 2. světovou válkou!), tato procedura je poměrně složitá a uchazeč musí splňovat dosti přísné podmínky stanovující nároky na jeho trestní a občanskou bezúhonnost, zdravotní i psychický stav i odborné znalosti v oboru zbraní, střeliva, příslušných právnch norem a zdravotního minima.
V ČR existuje asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů. Trestná činnost páchaná legálně drženými zbraněmi se trvale pohybuje meziročně kolem 0,075 %. Mám na mysli jakoukoli trestnou činnost, ne jen trestné činy, při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení osob. Z výše uvedeného vyplývá, že legální držitelé zbraní představují patrně nejméně excesivní skupinu obyvatel této země. Z jakého důvodu se snažíte prezentovat je coby společensky nebezpečnou sebranku? Pachatel "petřvaldského masakru", jenž nakonec obrátil zbraň proti sobě, představuje typický, přímo etalonový exemplář zločince, jehož se legislativní odzbrojování obyvatel nijak nedotkne. Zákonný postup, předepsaný zákonem č. 119/2002 Sb. pro získání zbrojního průkazu, tyto lidi nijak nezajímá, a své načerno obstarané zbraně samozřejmě na policii neodevzdají. Jediní, koho případné další restrikce postihnou, budou z 99,9 % bezúhonní, zákona dbalí obyvatelé, nepomýšlející na páchání trestné činnosti. Zločinci zůstanou ozbrojení a mezi občany tak nebude nikdo, kdo by se jim mohl postavit. Skoro se vnucuje myšlenka, že kdyby se na petřvaldské radnici náhodně vyskytl někdo, kdo by měl u sebe zbraň a uměl ji v pravý čas efektivně použít, nemuseli zbytečně zemřít čtyři nevinní lidé. Ale to už poněkud zavání spekulací, uznávám... Co ovšem spekulace v žádném případě není, je fakt, že policie se v době vraždy na místě činu nevyskytovala a nemohla proti pachateli nijak zasáhnout. Jako v mnoha jiných případech jí i zde připadla výhradně dokumentační role: zjistit, popsat a zaznamenat, že byl někdo protiprávně zbaven života. Z hlediska obětí a pozůstalých opravdu prospěšná a účinná akce...
Vaším periodikem publikovaný text zavání skandalizací a mediálním zneužíváním problému. Levicová polarizace deníku DNES je veřejným tajemstvím. Inu budiž, každý má právo na politický postoj a názor, a že je někdo levicového smýšlení, neznamená ještě přece, že je to špatný člověk. Ale je nutno se důrazně postavit proti socialistickému způsobu smýšlení a chování, jaký jsme v této zemi značně dlouho zažívali na vlastní kůži. Tedy modelu, kdy je občan loutkou v rukou státu, je zbaven práva na obranu svého života a majetku a v této oblasti zcela odkázán na nepříliš efektivně pracující státní správu a její silové složky. Podobný stav si protizbraňoví lobbisté vymohli v roce 1996 ve Velké Británii. Zákony upravující vlastnictví a nošení zbraní civilními osobami byly pozměněny tak, že britská střelecká veřejnost přišla nejen o krátké palné zbraně (pistole a revolvery), ale i o lovecké a sportovní pušky, historické zbraně mající v mnoha případech nedozírnou kulturní hodnotu, a dokonce i o většinu vzduchovek a dětských hraček. Výsledek? Řádní a spořádaní občané byli odzbrojeni, a podsvětí, které jaksi "opomnělo" své bouchačky odevzdat, přešlo do útoku. Nočním ulicím britských měst dnes vládnou gangy, hovořící anglicky s neanglickým přízvukem, a jste-li přepadeni a oloupeni, policie se nedovoláte. Násilná trestná činnost stoupla ve velkoměstských aglomeracích o 280 % (!). Množí se případy, kdy ve večerních hodinách vtrhnou ozbrojení zločinci do bytu nebo rodinného domku, ohrožují a fyzicky týrají obyvatele a domáhají se vydání peněz a cenností. Dobře totiž vědí, že v domácnosti není ani jediná fungující střelná zbraň, a s holí či kuchyňským nožem se jim nikdo soudný nepostaví.
Navzdory těmto trpkým britským zkušenostem se stále celá řada evropských politiků pokouší pod nejrůznějšími, většinou zcela neobjektivními záminkami omezit či úplně zrušit právo občanů nabývat, držet a nosit palné zbraně. Proč, to je otázka na delší diskusi, i když logických odpovědí se nabízí několik. Nejúčinnějším argumentem, jaký mohou použít, je věta: "Národ to chce, národ to má mít." A budou se jím drze ohánět i tehdy, bude-li podobný výrok zcela nepravdivý. Uvědomujete si vůbec a zamysleli jste se nad tím, jaké nedozírné společenské škody můžete podobnými manipulativními články napáchat?
Čeští novináři a publicisté vedou již delší čas urputné tažení proti novým právním úpravám, drasticky omezujícím svobodu slova a tisku, a zabraňujícím mimo jiné zveřejňování informací získaných odposlechem či používání skrytých kamer. Argumentují právem občanů na přístup k informacím. A co právo občanů mít možnost bránit svůj život, zdraví a majetek? To vám, zdá se, na srdci neleží. Můj zesnulý otec byl novinář a spisovatel, ostatně i já sám občas koketuji s nezávislou publicistikou. Ale jsem si jist, že s něčím podobným by nesouhlasil. Jakožto bezúhonný, zákona dbalý legální držitel zbraně se cítím vaším článkem poškozen, a drtivá většina naší střelecké veřejnosti je na tom obdobně. Portál iDnes se honosí (zřejmě samoobslužně přiděleným) titulem nejdůvěryhodnějšího zpravodajského serveru v České republice. Domnívám se, že hlubší průnik do problematiky a uvedení věci na pravou míru by přispělo k tomu, aby podobný titul nebyl jen nabubřelým reklamním sloganem.
Tento dopis prosím považujte za otevřený, neboť bude v každém případě zveřejněn. Stejným způsobem a v přímé návaznosti hodlám zveřejnit vaši případnou odpověď.
S pozdravem
přečetl jsem si váš článek, týkající se průzkumu veřejného mínění ohledně podmínek pro legální držení a nošení zbraní občany ČR. Nemohu si pomoci, ale cítím potřebu se na vás v této věci obrátit.
Za prvé, s výjimkou nicneříkajícího názvu agentury nikde není uvedeno ani naznačeno, z jakých zdrojů pocházejí vaše informace, jaký byl průřezový vzorek respondentů ani kolik lidí a jakým způsobem bylo dotázáno. Slušný autor průzkumu veřejného mínění by snad mohl zveřejnit text dotazníku a způsob, jakým byl respondentům předkládán. Nic z toho jsem v textu nenašel. Navíc není zřejmé, kolik dotázaných má alespoň elementární povědomí o stavu legislativy, upravující oblast civilních zbraní a střeliva. Pokud totiž provedete průzkum např. u maminek před mateřskou školkou, lze předpokádat, že stěží jedna z tisíce bude mít alespoň vágní představu o skutečném stavu věci. A vhodně položenou otázkou (např.: "Jste pro zpřísnění podmínek pro nošení zbraní, případně pro jejich úplný zákaz, aby se omezily masakry jako ten včerejší v Petřvaldu?) snadno dosáhnete toho, že vám 85 % z nich dá kladnou odpověď. A nakonec to nejlepší: Petřvaldská tragédie, na níž se odvoláváte, se odehrála v sobotu, ale již v pondělí krátce po osmé hodině ranní se objevil váš "zaručený" výsledek průzkumu veřejného mínění. Pachatel oněch čtyř vražd navíc střílel z NELEGÁLNĚ DRŽENÉ ZBRANĚ. Jednalo se o občana Makedonie s trvalým pobytem na území ČR, který neměl zbrojní průkaz a zbraň si opatřil nezákonným způsobem. Nedovolené ozbrojování a vražda jsou trestním zákonem zakázány již značně dlouho, a postihy za jeho porušování jsou přísné. Takže bych rád věděl, o co vám v této souvislosti jde?
Za druhé, neuražte se prosím, ale článek mi připadá silně tendenční a navíc psaný s relativním nedostatkem odborné erudice. Autor kupříkladu dosud nepostřehl, že zbraně se u nás nikomu nevydávají. Každý majitel, ať legální či nelegální, si ji musí pořídit z vlastních prostředků. Vydávají se zbrojní průkazy (nikoli zbrojní pasy, ty existovaly naposled před 2. světovou válkou!), tato procedura je poměrně složitá a uchazeč musí splňovat dosti přísné podmínky stanovující nároky na jeho trestní a občanskou bezúhonnost, zdravotní i psychický stav i odborné znalosti v oboru zbraní, střeliva, příslušných právnch norem a zdravotního minima.
V ČR existuje asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů. Trestná činnost páchaná legálně drženými zbraněmi se trvale pohybuje meziročně kolem 0,075 %. Mám na mysli jakoukoli trestnou činnost, ne jen trestné činy, při nichž došlo ke zranění nebo usmrcení osob. Z výše uvedeného vyplývá, že legální držitelé zbraní představují patrně nejméně excesivní skupinu obyvatel této země. Z jakého důvodu se snažíte prezentovat je coby společensky nebezpečnou sebranku? Pachatel "petřvaldského masakru", jenž nakonec obrátil zbraň proti sobě, představuje typický, přímo etalonový exemplář zločince, jehož se legislativní odzbrojování obyvatel nijak nedotkne. Zákonný postup, předepsaný zákonem č. 119/2002 Sb. pro získání zbrojního průkazu, tyto lidi nijak nezajímá, a své načerno obstarané zbraně samozřejmě na policii neodevzdají. Jediní, koho případné další restrikce postihnou, budou z 99,9 % bezúhonní, zákona dbalí obyvatelé, nepomýšlející na páchání trestné činnosti. Zločinci zůstanou ozbrojení a mezi občany tak nebude nikdo, kdo by se jim mohl postavit. Skoro se vnucuje myšlenka, že kdyby se na petřvaldské radnici náhodně vyskytl někdo, kdo by měl u sebe zbraň a uměl ji v pravý čas efektivně použít, nemuseli zbytečně zemřít čtyři nevinní lidé. Ale to už poněkud zavání spekulací, uznávám... Co ovšem spekulace v žádném případě není, je fakt, že policie se v době vraždy na místě činu nevyskytovala a nemohla proti pachateli nijak zasáhnout. Jako v mnoha jiných případech jí i zde připadla výhradně dokumentační role: zjistit, popsat a zaznamenat, že byl někdo protiprávně zbaven života. Z hlediska obětí a pozůstalých opravdu prospěšná a účinná akce...
Vaším periodikem publikovaný text zavání skandalizací a mediálním zneužíváním problému. Levicová polarizace deníku DNES je veřejným tajemstvím. Inu budiž, každý má právo na politický postoj a názor, a že je někdo levicového smýšlení, neznamená ještě přece, že je to špatný člověk. Ale je nutno se důrazně postavit proti socialistickému způsobu smýšlení a chování, jaký jsme v této zemi značně dlouho zažívali na vlastní kůži. Tedy modelu, kdy je občan loutkou v rukou státu, je zbaven práva na obranu svého života a majetku a v této oblasti zcela odkázán na nepříliš efektivně pracující státní správu a její silové složky. Podobný stav si protizbraňoví lobbisté vymohli v roce 1996 ve Velké Británii. Zákony upravující vlastnictví a nošení zbraní civilními osobami byly pozměněny tak, že britská střelecká veřejnost přišla nejen o krátké palné zbraně (pistole a revolvery), ale i o lovecké a sportovní pušky, historické zbraně mající v mnoha případech nedozírnou kulturní hodnotu, a dokonce i o většinu vzduchovek a dětských hraček. Výsledek? Řádní a spořádaní občané byli odzbrojeni, a podsvětí, které jaksi "opomnělo" své bouchačky odevzdat, přešlo do útoku. Nočním ulicím britských měst dnes vládnou gangy, hovořící anglicky s neanglickým přízvukem, a jste-li přepadeni a oloupeni, policie se nedovoláte. Násilná trestná činnost stoupla ve velkoměstských aglomeracích o 280 % (!). Množí se případy, kdy ve večerních hodinách vtrhnou ozbrojení zločinci do bytu nebo rodinného domku, ohrožují a fyzicky týrají obyvatele a domáhají se vydání peněz a cenností. Dobře totiž vědí, že v domácnosti není ani jediná fungující střelná zbraň, a s holí či kuchyňským nožem se jim nikdo soudný nepostaví.
Navzdory těmto trpkým britským zkušenostem se stále celá řada evropských politiků pokouší pod nejrůznějšími, většinou zcela neobjektivními záminkami omezit či úplně zrušit právo občanů nabývat, držet a nosit palné zbraně. Proč, to je otázka na delší diskusi, i když logických odpovědí se nabízí několik. Nejúčinnějším argumentem, jaký mohou použít, je věta: "Národ to chce, národ to má mít." A budou se jím drze ohánět i tehdy, bude-li podobný výrok zcela nepravdivý. Uvědomujete si vůbec a zamysleli jste se nad tím, jaké nedozírné společenské škody můžete podobnými manipulativními články napáchat?
Čeští novináři a publicisté vedou již delší čas urputné tažení proti novým právním úpravám, drasticky omezujícím svobodu slova a tisku, a zabraňujícím mimo jiné zveřejňování informací získaných odposlechem či používání skrytých kamer. Argumentují právem občanů na přístup k informacím. A co právo občanů mít možnost bránit svůj život, zdraví a majetek? To vám, zdá se, na srdci neleží. Můj zesnulý otec byl novinář a spisovatel, ostatně i já sám občas koketuji s nezávislou publicistikou. Ale jsem si jist, že s něčím podobným by nesouhlasil. Jakožto bezúhonný, zákona dbalý legální držitel zbraně se cítím vaším článkem poškozen, a drtivá většina naší střelecké veřejnosti je na tom obdobně. Portál iDnes se honosí (zřejmě samoobslužně přiděleným) titulem nejdůvěryhodnějšího zpravodajského serveru v České republice. Domnívám se, že hlubší průnik do problematiky a uvedení věci na pravou míru by přispělo k tomu, aby podobný titul nebyl jen nabubřelým reklamním sloganem.
Tento dopis prosím považujte za otevřený, neboť bude v každém případě zveřejněn. Stejným způsobem a v přímé návaznosti hodlám zveřejnit vaši případnou odpověď.
S pozdravem
Martin Hessler
Smaragd | 
Zde hledá
Diky za ten mail, nejste prvni ani posledni, kdo na ten clanek reagoval ;) Snad nas aktivnich bude jednou dost na to, abysme neco zmenili