Deník MF Dnes zveřejnil dne 16. března 2009 následující text autora Jakuba Pokorného, člověka, jenž se bůhvíproč hrdě tituluje jako reportér:
Neradno zahrávat si s pistolníky
Jestli existuje v Česku nějaká sociální skupina, která je opravdu extrémně háklivá na kritiku, jsou to majitelé zbrojních pasů a zbraní.
Minulé pondělí jsem napsal článek o tom, že většina Čechů si přeje kvůli obavám z násilí zpřísnit podmínky pro získání pistolí či zbraně civilistům rovnou sebrat.
Dostal jsem desítky rozhořčených reakcí. Střelci mi psali, že zabíjet dokáže i auto nebo šroubovák, a ať se tedy zavede zbrojní pas také na ně. Omlátili mi o hlavu i ty nejdrobnější odchylky v terminologii. Jeden drsnější čtenář mě rovnou vyzval, ať si najdu jinou práci, a nabídl mi, že mě zaměstná jako truhláře.
Nijak jsem se nechtěl dotknout slušných majitelů pistolí. Souhlasím, že zákaz legálních zbraní by byla chyba (viz článek na straně A4). Chápu argument, že by pak zůstaly jen v rukou zločinců. Zbraně navíc nechce zakázat MF DNES, ale lidé odpovídající ve výzkumu.
Jiná věc je, že ani slušná střelecká komunita zjevně nemá v Česku dobrou image. Ne že bych vás rovnou nutil pořádat "dny otevřených dveří na střelnici", ale s tou pověstí už musíte něco udělat hlavně vy sami, páni pistolníci.
Jakub Pokorný, reportér MF DNES
Reakce potrefeného pistolníka:
Redakce MF Dnes
k rukám
p. Jakuba Pokorného
p. Jakuba Pokorného
Vážený pane,
již jednou jsem vám psal ohledně vašeho článku na téma legálně držené zbraně v rukou civilistů. Opět jste osvědčil naprostou neschopnost sebekritiky. Vaše glosa vyznívá v osvědčeném smyslu: "Já za nic nemůžu, redakce taky ne, to vy, vy bouchačkáři pošahaní!" Nazýváte střeleckou veřejnost pistolníky. Proč vám legální držitelé zbraní tak leží v žaludku? Pod pojmem "pistolník" si totiž většina laiků představí někoho, kdo zasvětil svůj život bojům a zabíjení, kdo se ohání kanónem při každé příležitosti, jiný argument než namířenou zbraň nezná, a neumí nic jiného než střílet kolem sebe. Takového Yula Brynnera (coby holohlavého střelce Chrise) ze Sedmi statečných.
Rozčilujete se, že vám jsou vytýkány odchylky v terminologii. Je to jednoduché: Než začnete psát o věcech, kterým nerozumíte, zeptejte se někoho kdo jim rozumí. Spousta lidí to tak dělá, a pokud je psaní článků vaše práce, měl byste to jako profesionál vědět.
Poukazujete na fakt, že omezení práva držet a nosit zbraň si přáli respondenti dotazovaní v průzkumu veřejného mínění. Ani napodruhé jste se neobtěžoval zveřejnit žádné bližší informace o tomto tzv. průzkumu, jak, kde a kým byl prováděn, v jakém časovém rozpětí, jaký byl vzorek dotazovaných atd. Skoro by se zdálo, že nemáte co zveřejnit… Proběhl vůbec nějaký průzkum, nebo jste se jen rozhodl zviditelnit a trochu zamíchat mediální polívčičkou? Jestli jako publicista využíváte služeb agentur, zkoumajících veřejné mínění, jistě jste nedostal na stůl jen holá čísla, nýbrž celý soubor potřebných údajů.
A nakonec: Tvrdíte, že se svou špatnou pověstí musíme něco dělat především my, jak jste se poněkud pejorativně vyjádřil, pistolníci. Vážený pane, naši špatnou pověst vytvářejí pohříchu především zaujatí novináři, víte? Zkuste podobným způsobem kritizovat jinou zájmovou, popř. sociální skupinu, např. ekologické aktivisty nebo Romy. Uvidíte ten tanec, zejména ve druhém případě nejspíše skončíte před soudem. Myslím že fakt, že se ozýváme, je logickým důsledkem neustálé, jednostranné a negativní kritiky, jakou mají (nejen) česká masmédia ve velké oblibě. Jestliže si o vás někdo neustále otírá ústa a zneužívá vás coby vděčný objekt bulvární skandalizace, také se naučíte ozývat.
Na naší špatné pověsti mají lví podíl především autoři článků, jako je ten váš. Zkuste s tím něco udělat vy, zkuste být alespoň jednou nad věcí, přeskočte svůj vlastní stín a přijďte se podívat, jak ti vaši pistolníci ve skutečnosti vypadají a žijí. Na portálu sdružení GUNLEX najdete pozvánky na bezpočet sportovně-společenských akcí, jaké pistolníci pořádají. Mnoho dalších objevíte v časopise Střelecká revue. Pohovořte si s těmi, kterých se to týká, zajeďte třeba na takové závody v obranné nebo ve westernové střelbě, a napište reportáž. Pullitzerova cena za to sice nebude, ale rozšíříte obzory sobě i vašim čtenářům. A garantuji vám, že tam nepotkáte ani jednoho krvežíznivého vraha, zato dostanete možnost setkat se se spoustou pohodových a úplně normálních lidiček. Takových, kteří mají ženy, děti, veskrze civilní a nenásilná zaměstnání, kytky v truhlíku za oknem a babičku, co je trop na nohy.
Rozčilujete se, že vám jsou vytýkány odchylky v terminologii. Je to jednoduché: Než začnete psát o věcech, kterým nerozumíte, zeptejte se někoho kdo jim rozumí. Spousta lidí to tak dělá, a pokud je psaní článků vaše práce, měl byste to jako profesionál vědět.
Poukazujete na fakt, že omezení práva držet a nosit zbraň si přáli respondenti dotazovaní v průzkumu veřejného mínění. Ani napodruhé jste se neobtěžoval zveřejnit žádné bližší informace o tomto tzv. průzkumu, jak, kde a kým byl prováděn, v jakém časovém rozpětí, jaký byl vzorek dotazovaných atd. Skoro by se zdálo, že nemáte co zveřejnit… Proběhl vůbec nějaký průzkum, nebo jste se jen rozhodl zviditelnit a trochu zamíchat mediální polívčičkou? Jestli jako publicista využíváte služeb agentur, zkoumajících veřejné mínění, jistě jste nedostal na stůl jen holá čísla, nýbrž celý soubor potřebných údajů.
A nakonec: Tvrdíte, že se svou špatnou pověstí musíme něco dělat především my, jak jste se poněkud pejorativně vyjádřil, pistolníci. Vážený pane, naši špatnou pověst vytvářejí pohříchu především zaujatí novináři, víte? Zkuste podobným způsobem kritizovat jinou zájmovou, popř. sociální skupinu, např. ekologické aktivisty nebo Romy. Uvidíte ten tanec, zejména ve druhém případě nejspíše skončíte před soudem. Myslím že fakt, že se ozýváme, je logickým důsledkem neustálé, jednostranné a negativní kritiky, jakou mají (nejen) česká masmédia ve velké oblibě. Jestliže si o vás někdo neustále otírá ústa a zneužívá vás coby vděčný objekt bulvární skandalizace, také se naučíte ozývat.
Na naší špatné pověsti mají lví podíl především autoři článků, jako je ten váš. Zkuste s tím něco udělat vy, zkuste být alespoň jednou nad věcí, přeskočte svůj vlastní stín a přijďte se podívat, jak ti vaši pistolníci ve skutečnosti vypadají a žijí. Na portálu sdružení GUNLEX najdete pozvánky na bezpočet sportovně-společenských akcí, jaké pistolníci pořádají. Mnoho dalších objevíte v časopise Střelecká revue. Pohovořte si s těmi, kterých se to týká, zajeďte třeba na takové závody v obranné nebo ve westernové střelbě, a napište reportáž. Pullitzerova cena za to sice nebude, ale rozšíříte obzory sobě i vašim čtenářům. A garantuji vám, že tam nepotkáte ani jednoho krvežíznivého vraha, zato dostanete možnost setkat se se spoustou pohodových a úplně normálních lidiček. Takových, kteří mají ženy, děti, veskrze civilní a nenásilná zaměstnání, kytky v truhlíku za oknem a babičku, co je trop na nohy.
A nebo můžete přímo od stolu vyplodit pár odstavců o tom, jak smečka nebezpečných "Kalivodů" pořádala výcvik ve vraždění nevinných žen a dětí, a cítit se jako skutečný novinář…
Martin Hessler
Bartalmision | 
Na tomto místě byl komentář návštěvníka, který se podepsal jako ENDERS. Vážený pane, přestože obsahově s vaším názorem plně souhlasím, byl jsem nucen váš příspěvek odstranit. Prosím, pište alespoň rámcově SLUŠNĚ, tzn. pokud možno bez termínů z oblasti vyměšování, triviálních názvů reprodukčních orgánů atd. Neděláte tím dobrou reklamu ani sobě, ani střelcům obecně.