Rozhodnutí o stížnosti (doručeno dne 30. září 2008)
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY
Obvodní ředitelství Praha II
Skupina vnitřní kontroly
120 00 PRAHA 2, Sokolská 36-38
Č.j. OR-XXXXX-5/ČJ-2008-XX
Praha 24. září 2008
Počet listů: 1
Pan
Martin Hessler
Plukovníka Fišera 458/11
1X0 00 Praha X
Vážený pane Hessler,
v souladu s § 175 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, Vám sděluji, že skupinou vnitřní kontroly Obvodního ředitelství policie ČR Praha II byla pošetřena Vaše stížnost ze dne 27. 8. 2008 týkající se nezajištění akceschopnosti místního oddělení Xxx-ice ze strany dozorčí služby ve vztahu k Vaší osobě (marné čekání cca 1 hod a 45 min na hlídku Policie ČR).
Provedeným šetřením se však nepodařilo prokázat pochybení policistů a vaše stížnost byla shledána jako n e d ů v o d n á.
Šetřením v předmětu stížnosti bylo zjištěno, že policisté, kteří předmětný den zpracovávali na místním oddělení Xxx-ice oznámení, byli v době vašeho oznámení (12:57 hod) plně vytíženi a zpracovávali případy, které byly oznámeny před vším oznámením, tudíž se žádný z nich nemohl bezprostředně po oznámení věnovat Vašemu případu.
Z Vašeho oznámení navíc nevyplynulo, že by bylo závažnější než oznámení předešlých oznamovatelů, a proto byly případy zpracovávány chronologicky tak, jak byly oznámeny. Dle dostupných informací byla obsluha herna-baru Démon vyzvána ze strany policisty, aby se dostavila po skončení své pracovní doby na místní oddělení Xxx-icek sepsání protokolu, avšak do dnešního dne se ve vámi oznamované věci na jmenovanou policejní součást nikdo nedostavil.
Místní oddělení Xxx-ice je nejvytíženějším oddělením v republice a v zhledem k četnosti oznámení nelze v některých případech buhužel dojezdový čas na místo činu zásadním způsobem ovlivnit.
Věřte, že vás Tímto postupem nechtěl žádný z policistů poškodit a ani nějakým způsobem zlehčovat závažnost Vašeho oznámení.
plk. JUDr. Zdeňka Brotánková
ředitel
Poznámka:
Text je přepsán doslovně včetně překlepů a chyb, zamaskováno bylo pouze číslo jednací a název předmětného místního oddělení PČR.
ODPOVĚĎ:
k rukám:
plk. JUDr. Zdeňka Brotánková
ředitel OŘ PČR Praha II
Vážená paní plukovník,
když jsem zdárně překonal náhlý nárůst krevního tlaku, způsobený přečtením Vašeho rozhodnutí ohledně stížnosti ze dne 27. 8. t. r., vedené pod č. j. ORII-XXXXX-5/ČJ-2008-XX ohledně akceschopnosti Vašich podřízených z MOP Xxx-ice, rozhodl jsme se Vám odepsat. Text zmíněného rozhodnutí přikládám ve fotokopii, přestože je vámi podepsán a tudíž doufám, že jste jej alespoň četla. Předpokládám totiž, že při takovéto úrovni operativnosti policie musíte podobných lejster rozesílat týdně nemalý počet.
Je sice známá pravda, že naděje umírá poslední, ale při zdravém rozumu a znalosti poměrů v tomto státě jsem nemohl jiný výsledek očekávat. Rozhodně ne za situace, kdy je tentýž státní orgán (PČR) pověřen nejen dohledem nad dodržováním zákonů, ale dokonce i dohledem a výkonnou pravomocí sám nad sebou. Vzniká tak stav naprosté impotence dozorčích mechanismů a praktické nepostižitelnosti. Příslušníci skupin vnitřní kontroly a nadřízení důstojníci jsou koneckonců také policisté, že? Tak jaképak trestání mizerně pracujících podřízených? Ani nápad! To by také mohlo, Bůh nedopusť, nakonec dojít i na ně samotné…
V rozhodnutí o stížnosti píšete, že v době oznámení byli policisté z MOP Xxx-ice zcela zaměstnáni zpracováváním jiných případů. Takové zdůvodnění lze sice rozumově pochopit, ale domnívám se, že jako občan a daňový poplatník mám minimálně morální právo na to, aby mne podobné věci nezajímaly. Ruku na srdce, jak byste Vy sama nahlížela kupříkladu na pracovníky zdravotnické záchranné služby, kteří by Vás nebo někoho z Vašeho okolí nechali dvě hodiny čekat na pomoc, a nakonec by Vás telefonicky vyzvali, ať si dojdete do nemocnice, protože na Vás nemají čas? Nepochybuji, že byste pro ně neměla tolik pochopení. Jednak to nejsou to Vaši kolegové, a jednak by se dopad jejich zcela nedostatečné akceschopnosti dotýkal přímo Vás. (Pro Vaši informaci: pražská ZZS má povinnost dorazit na místo ohlášení do 12 minut. Mně samotnému trvalo osm a půl minuty, než jsem se dostal služebním vozem ze Střešovic na Xxx-ice k napadené provozovně.)
Zkuste se na chvíli vžít do role poškozeného. Stala se Vám škoda, utrpěla jste újmu nejen hmotnou, ale i psychickou (setkání s necenzurovanými důsledky trestné činnosti je pro většinu neprofesionálů spojeno s duševním otřesem), a kontaktujete policii. Ale policie o Váš případ nejeví zájem… Není totiž závažnější než ty ostatní! Jak závažný trestný čin by musel být spáchán, aby se PČR vybičovala k rychlému a účinnému jednání? Vražda? Teroristický útok? Myslíte že by příště pomohlo, kdyby pachatel místo obyčejné krádeže tu slečnu za barem postřelil? Snad by to šlo nějak dohodnout! Nebo by jí policista zatelefonoval do nemocnice, ať přijde podat oznámení, až ji propustí do domácího ošetření? Co se musí stát, aby Vám z Vašich daní placený policista věnoval pozornost?
Ale proč se tím vůbec zabývám. Je mi naprosto jasné, že v případě útoku na Váš majetek by hlídka dorazila na místo do pěti minut. Prostá a neznámá barmanka má smůlu. Není policejní velekněžka.
Pozastavujete se nad tím, že se obsluha herny Démon dosud nedostavila na MOP za účelem sepsání protokolu. Můžete mi prosím vyjmenovat jeden jediný rozumný důvod, proč by to měla dělat? Má svých starostí dost, musí hodně pracovat (což v jejím případě znamená 10 hodin denně pobíhat po lokále, obsluhovat hosty a uklízet po nich nepořádek), aby mohla svému zaměstnavateli splatit oněch 10 000 Kč, za které při nástupu směny převzala hmotnou odpovědnost. Přitom jí musí zbýt na živobytí a na zaplacení daní, z nichž je (mimo jiné) financován chod Policie ČR. Při platu cca. 15 000 Kč měsíčně se má co ohánět. Myslíte si, že jí v tom Vaši podřízení nějak pomohou? Návštěvou MOP Xxx-ice ztratí minimálně půl dne, stráveného čekáním na skvostné nové služebně, vybavené automatem na kávu, barevnými obrázky na stěnách a dvěma okázale se nudícími dámami za recepčním pultem. A to vše jen proto, aby s ní policista sepsal trojmo protokol o případu, který bude za čtyři týdny (přesně podle zákona) bez hmatatelného výsledku odložen… Nelžeme si do očí. Pokud na MOP Xxx-ice nestíhají ani psát spisy, kolik času a úsilí asi mohou věnovat pátrání samotnému! Díky "operativnosti" xxx-ických policistů nebylo ohledáno místo činu ani zajištěny stopy (byly-li jaké) - jaký je tedy Váš střízlivý odhad šancí na dopadení pachatele, případně vrácení odcizené částky? A nakonec: bylo skutečně tak nereálné na místo činu někoho vyslat? I kdyby to měla být hlídka OHS?
Pracuji v oboru služeb komerční bezpečnosti patnáct let, nechci se chválit, ale za tu dobu se mi podařilo vypracovat se z řadového strážného ne snad přímo na odborníka, ale na člověka, který v této profesi něco znamená a jehož názory jsou v daných kruzích brány vážně. Řada policistů na mne a mé kolegy často nahlíží spatra. Jsme pro ně prostě "blbí sekuriťáci", ne-li něco ještě jadrnějšího. My si ale, vážená paní plukovník, musíme své peníze zasloužit! Jsme placeni za výsledky, ne za práci. Pokud nebude klient s výsledky naší činnosti spokojen, přestane nám platit. S policií je ten problém, že její příslušníci dostanou zaplaceno bez ohledu na to, jaké výsledky vykazují, a klient (tedy občan-daňový poplatník) nemá ani možnost výběru služby, ani možnost přestat platit v případě, že se mu nedostává požadované pozornosti. Pokud policejní složky nefungují jak mají, není to považováno za patologické - alespoň to vyplývá z Vašeho rozhodnutí o stížnosti. Jediné co mne na tom může těšit je zjištění, že za současného stavu věcí mi zřejmě nehrozí nouze o práci.
Až budete příště přemýšlet nad tím, proč má česká policie tak nevalnou pověst a proč je mezi obyvateli tak neoblíbená ("Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?"), vzpomeňte si na to, čeho se od vás titíž obyvatelé dočkají, octnou-li se v roli obětí trestné činnosti. Ještě štěstí, že v jiných oblastech činnosti je policejní organizace mnohem operativnější a funkčnější! Vždy, když se dočtu v tisku, kolik bylo pokutováno prošlých lékárniček a kolik prasklých žárovek při dopravně-bezpečnostních akcích, jak dopravní hlídky odvážně monitorovaly další tajný závod celebrit, ženoucích se republikou v luxusních sportovních vozech dvousetkilometrovou rychlostí, a že se hrdinným těžkooděncům opět podařilo rozehnat nějaký soukromý koncert, cítím se o něco bezpečněji… Vím, že je těžké si to přiznat, ale Policie ČR nemá úctu a důvěru občanů z 80 % zkrátka proto, že za daného stavu si je nezaslouží. Volání po větších pravomocech a tvrdším postupu je přitom zcela kontraproduktivní: důvěru, úctu a respekt nelze z lidí vymlátit pendrekem.
Není tomu tak dávno, kdy proskočily zprávy o tom, že policisté nejsou spokojeni se svými příjmy a pracovními podmínkami, a že řada z nich je ochotna i připravena demonstrovat (případně stávkovat) za zvýšení platů. Jak myslíte že by dopadl pracovník soukromé firmy, který by za srovnatelné pracovní výsledky požadoval příplatek? Průměrný plat českého policisty je, posuzováno v celostátním měřítku, v pásmu mírného nadprůměru. Řada lidí se přitom domnívá, že za to, co naše policie předvádí, je zaplacena až moc. Přiznávám, že na základě svých (nejen) xxx-ických zkušeností takový názor nepovažuji za nepřípadný. Velká většina populace prostě nedokáže ztotožnit policii se zárukou bezpečí a jistoty. Přitom v poměru počtu policistů na počet obyvatel jsme na jednom z čelních míst v Evropě!
Zbývá mi tedy poděkovat. Děkuji Vám, že jste mne zbavila posledních zbytků iluzí o naší policejní organizaci. Děkuji Vám za to, že se v této zemi zase cítím o něco méně doma, ač jsem se zde narodil. Děkuji Vám za námět na článek i za názorné poučení, že na uniformované si nemá cenu stěžovat. O stížnosti totiž rozhodují jiní uniformovaní, takže výsledek je víceméně jasný předem. A pokud z těchto řádků cítíte jistou hořkost a jízlivost, gratuluji Vám k vynikajícímu postřehu.
Poznámka na závěr:
Tento text, včetně rozhodnutí o stížnosti, bude v každém případě zveřejněn. Odpověď neočekávám. V podstatě od Vaší organizace neočekávám už vůbec nic. Zda se obrátím s podnětem na Správu Policie ČR hl. m. Prahy, případně na Policejní prezidium, ještě zvážím. Záleží hlavně na tom, zda najdu dost morální odvahy k jednání s dalším samospasitelným byrokratem.
S pozdravem
Martin Hessler, Praha
M.H. - Admin | 2. října 2008 v 10:08 |
Nechci ti do toho kecat, ale už mi začínáš připomínat Dona Kychota. Toho Kychota píšu záměrně blbě:) z jediného důvodu. Když si totiž ani pani plukovník neumí zapnout editor, proč bych si já dělal vrásky z pravopisem... Ostatně, pani ouřednici je asi nějaký ten pravopis asi tak stejně u pr**le jako ty sám. Promiň mi ten výraz, ale lepší slova mě nenapadají. Vlastně, ani mě napadnout nemůžou...