Samopal vz. 61 Škorpion - část 2.

31. března 2008 v 13:05 | Martin Hessler |  O ZBRANÍCH A LIDECH
/pokračování/

Ovládací prvky
Ovládací prvky samopalu zahrnují: Hmatníky závěru, spoušť, páčku pojistky-přeřaďovače, tlačítko záchytu zásobníku, tlačítko záchytu závěru (střelecké pohotovosti), klapku překlápěcího hledí, sklopnou ramenní opěrku a rozborkový čep. Ovládání zbraně je koncipováno výhradně pro pravorukého střelce (na přelomu 50. a 60. let 20. století byla levorukost považována za "odstranitelnou vadu").
Hmatníky závěru jsou tvořeny dvěma symetricky umístěnými rýhovanými knoflíky, které se pohybují v podélných výřezech pouzdra závěru. Slouží k ručnímu ovládání závěru a jsou konstrukčně pevné, při střelbě se tedy pohybují spolu se závěrem. Jednočinná spoušť je chráněna prostorným lučíkem lisovaným z plechu. jeho rozměry umožňují pohodlné použití zbraně i v zimních, popř. protichemických rukavicích. Páčka manuální pojistky, integrované s přeřaďovačem, je umístěna na těle zbraně vlevo nad pistolovou rukojetí. Má tři polohy: ve střední, označené 0, je zablokována spoušť. Současně přenášecí páka zvedne blok střelecké pohotovosti a zablokuje tak závorník v přední poloze - tím je samopal zajištěn proti samonátahu. Ani silné otřesy či nárazy, např. při seskoku z vozidla nebo dopadu výsadkáře na zem, nemohou způsobit nechtěné natažení závěru a podání náboje do komory. Přesunutím do zadní polohy, označené 1, je zbraň odjištěna a spoušťové ústrojí nastaveno na střelbu jednotlivými výstřely. Třetí, přední poloha, je označena 20 a umožňuje plně automatickou střelbu. Je zde zřejmá shoda s funkcí pojistky-přeřaďovače u samopalu (útočné pušky) vz. 58, což usnadňuje výcvik a vytvoření střeleckých návyků. Zbraň není vybavena systémem tzv. kontrolovaných dávek (2, 3 nebo 4 výstřely), zručný střelec ale dokáže bez problémů odmačkávat tříranné dávky krátkými stisky spouště. Záchyt zásobníku v podobě rýhovaného tlačítka se nachází na levé straně těla samopalu, bezprostředně za zásobníkovou šachtou. Na spodní straně těla, hned za zadní stěnou zásobníku, najdeme rovněž zdrsněné tlačítko záchytu závěru. Jeho zatlačením při současném stažení závěru do zadní polohy jej lze zablokovat otevřený, kvůli lepšímu proudění vzduchu do nábojové komory. Tato funkce je užitečná, pokud je zbraň zahřátá dlouhotrvající střelbou (mezní délka nepřetržité střelby je 200 výstřelů, pak hrozí samozápal náboje v přehřáté nábojové komoře). Záchyt závěru se jinak uvádí do funkce samočinně, po vystřelení posledního náboje ze zásobníku, prostřednictvím výstupku na podavači. K uvolnění závěru je třeba vyjmout/vyměnit zásobník za plný a krátce potáhnout za hmatníky závěru směrem dozadu. Překlápěcí hledí je umístěno v držáku na horní straně pouzdra závěru. Má dva plátky pro střelbu na vzdálenosti do 75 a do 150 metrů. Jednotlivé plátky jsou označeny příslušnými hledními vzdálenostmi, vyraženými na zadní straně (směrem ke střelci). Klapka hledí je ve zvolené poloze držena odpruženou západkou. Zářezy mají tvar U. Mířidla dále tvoří jednoduchá sloupková muška, umístěná excentricky na šroubu a ze stran krytá ocelovým chránítkem. Otáčením šroubu se provádí výšková i stranová rektifikace při nastřelování zbraně.
Samopal vz. 61 je vybaven sklopnou ramenní opěrkou z kovového profilu, uchycenou prostřednictvím kloubu v rybinové drážce na zadní straně těla zbraně. Opěrka se sklápí nahoru a dopředu, ve sklopené poloze ji přidržují výstupky chránítek mušky. Pro její sklopení je třeba zatlačit na rýhovanou plošku na levém rameni opěrky, čímž záchytný ozub na kloubu vyjde ze záběru s drážkou v držáku. Opěrku lze poté v kloubu otočit.
Příslušenství
Ke každému samopalu vz. 61 náleží souprava příslušenství. Tvoří ji:
5ks zásobníků (1x 10 nábojů, 4x 20 nábojů)
Souprava na čištění zbraně (vytěrák, koudelníček, klíč k rektifikaci mušky, plochý štětec, olejnička, kartáček, vše v textilním sáčku)
Závěsná šňůra
Opaskové pouzdro
2ks sumky, každá pro dva dvacetinábojové zásobníky
Mezi speciální příslušenství patří:
Podpažní pouzdro pro skryté nošení
Svítící mířidla v kovovém pouzdře (ta však byla radioaktivní a podle všeho jsou již z výzbroje stažena)
Tlumič hluku výstřelu s příslušným pouzdrem

Tlumič je expanzní, uzavřeného typu, se dvěma pružnými přepážkami. Na hlaveň samopalu se upíná za nákružek, pomocí kleštiny s převlečnou maticí. Životnost přepážek je cca. 40 výstřelů. Nasazený tlumič omezuje dosah účinné střelby na 100m a zvyšuje teoretickou kadenci zbraně na asi 940 ran za minutu. Samopal Škorpion prošel velmi náročnými vojskovými zkouškami, včetně testů spolehlivosti za obvyklých i ztížených podmínek (mráz, vlhko, prach, bláto). Se ctí obstál při zkoušce odolnosti (např. opakovaně vydržel přejetí nákladním automobilem, pády na udusanou zem i betonovou plochu z výšky 6 až 10 metrů, záměrně hrubé zacházení ze strany obsluhy atd.), aniž by nějak utrpěla funkčnost zbraně. Do výzbroje ČSLA byl přijat v roce 1961 jako zbraň pro specialisty, průzkumníky a pro důstojníky účastnící se bezprostředně bojových akcí. Příslušný služební předpis byl pro něj vytvořen o dva roky později. Velkou část objemu výroby odebralo Ministerstvo vnitra pro jednotky SNB, Pohraniční stráže a Vojsk MV. Určitý počet samopalů obdržel i tehdejší Sbor nápravné výchovy (nyní Vězeňská služba ČR). Přestože v první polovině 90. let byla značná část sloužících i skladových samopalů vz. 61 od jednotek stažena a odprodána do zahraničí (Sýrie, Egypt aj.), všechny uvedené složky, resp. jejich nástupnické organizace, jich určitou část používají dodnes. Samopaly Škorpion tak můžeme spatřit v rukou policistů při mimořádných bezpečnostních akcích, ve výzbroji Hradní stráže nebo Zásahové jednotky Vězeňské služby ČR. Bohužel, kladné vlastnosti této zbraně, zejména její kompaktnost, spolehlivost a snadná ovladatelnost, přitahují také pozornost kriminálních živlů a teroristů z celého světa, kteří na Škorpion nahlížejí se značným zalíbením (mj. jím byl údajně zastřelen italský politik a ministerský předseda Aldo Moro - *1916, +1978).
Následovníci
Na základě do výzbroje přijatého samopalu vz. 61 byly zkonstruovány další modely, které však vesměs nepřekročily stadium prototypů.
ZB - 64
Od modelu vz. 61 se liší především ráží 9mm Browning Kurz. Tomu je přizpůsoben tvar zásobníků, které jsou přímé a bez prolisů na bocích. Kapacita zůstala shodná, 10 a 20 nábojů. Dalšími odlišnostmi jsou nepřítomnost odlehčovacích vybrání na bocích zásobníkové šachty, úsťový kompenzátor tvořený šesti řadami po čtyřech otvorech, vypracovaných na úsťové části hlavně. Teoretická kadence mírně vzrostla, asi na 800 ran za minutu, ostatní parametry s výjimkou délky zásobníků jsou shodné jakou Sa. vz. 61.

ZB - 65
Tento typ představuje pokus adaptovat samopal Škorpion na ráži 9mm Makarov (u nás tehdy označovanou jako 9mm S (= sovětský). Vzhledově se podobá vzoru 64, výkonnější náboj si ale vynutil úpravy mechanismu. Závěr je těžší a obsahuje vložku, která má za úkol nucené snížení zádržky zpomalovače. Závěr tak při doběhu do zadní úvrati nemůže odskočit, aniž by byl zádržkou zachycen. Určitých drobných změn doznal také samotný zpomalovač kadence. Rozměrům náboje 9mm Makarov je pochopitelně přizpůsoben zásobník a zmizel úsťový kompenzátor na hlavni. Hmotnost nenabité zbraně vzrostla cca. o 40 - 45 gramů.

ZB - 68
Vzor 68 je posledním dílem ing. Rybáře, který v průběhu dokončovacích prací zemřel. Tento samopal je zkonstruován pro náboj 9mm Luger, zjevně s vidinou exportních možností, neboť Varšavská smlouva tuto "imperialistickou" ráži nepoužívala. S přestavbou na výkonnější ráži pochopitelně dále vzrostly rozměry i hmotnost zbraně. Jestliže již původní vz. 61 nebyl konstrukčně i technologicky zcela jednoduchou zbraní, u vz. 68 jsou tyto nevýhody ještě markantnější. Závěr je vybaven dělenou hmotou v podobě ocelové vložky a odpruženými dorazy, přesto jeho hmotnost vzrostla z 230 gramů (vz. 61) na dvojnásobek. Nárůst hmotnosti a rozměrů zbraně znamenal menší kompaktnost a "příručnost". Původní výhody koncepce malého samopalu se tak s přechodem na výkonný náboj začaly vytrácet.
Samopal vz. 68 byl vyroben ve dvou variantách: s kovovou sklopnou ramenní opěrkou stejné koncepce jako u všech předchozích typů, a s pevnou dřevěnou pažbou, doplněnou ponosovým popruhem. Opěrka i pažba však byly podle všeho mezi sebou volně zaměnitelné.

Samopal vz. 82
Vzor 82 již nekonstruoval ing. Rybář (+1970), nýbrž tým vedený Jiřím Čermákem (spolutvůrce samopalu vz. 58 aj.). Cílem bylo zjednodušení původní konstrukce Škorpionu, zvýšení technologičnosti výroby a zlepšení uživatelských vlastností. Především pak prodloužení funkční délky ramenní opěrky, která je v původní podobě pro praktické použití poněkud krátká.
Samopal vzor 82 tedy představuje konstrukčně nejpropracovanější, ale také nejohyzdnější ze "Škorpionů". Ráže je 9mm Makarov, hlaveň je opatřena čtyřvrcholovým polygonním vývrtem, shodným s armádní pistolí vz. 82. Zbraň je tedy primárně zařízena na čs, služební náboj 9mm vz. 82 Ramenní opěrka je výklopná a teleskopicky výsuvná, což umožnilo zvětšit její funkční délku asi o 6cm. Hledí se tak dostalo dále od oka a mířená palba ze zbraně je pohodlnější. Přímé schránkové zásobníky mají kapacitu 12 a 24 nábojů. Hlední dálky překlápěcího hledí jsou 100 a 150 metrů, pistolová rukojeť je z černého plastu místo ze dřeva. K samopalu byl vytvořen tlumič hluku výstřelu odlišné konstrukce než pro ráži 7,65mm, určitých drobných změn doznalo spušťadlo. Závěr má místo oboustranných hmatníků krátkou ovládací rukojeť v podobě rýhovaného válečku, kterou si uživatel může podle potřeby namontovat zprava nebo zleva. Přes své nesporné kvality se ale Sa. vz. 82 do výzbroje nedostal, nejspíše byl vyroben jen nevelký počet kusů pro vojskové zkoušky.

CZ 9x19 Scorpion
Nejmodernější varianta Rybářova samopalu ve skutečnosti není o moc více než poněkud učesaný vzor 68. Soudě podle značení známých kusů byly dokonce při výrobě použity původní součásti prototypů samopalů vz. 68. Zbraň je v souladu se soudobými požadavky vybavena lištou Piccatiny pro uchycení příslušenství (svítilna, laserový zaměřovač, přední pažbička), kolimátorovým zaměřovačem a dalšími drobnostmi. Jak naznačuje název, ráže je 9mm Luger (9mm Parabellum, 9x19), kapacita zásobníků obnáší 20 nebo 30 nábojů. Hledí má tři plátky určené pro střelbu na 75, 150 a 250 metrů. K příslušenství patří tlumič ohně, sklopná ramenní opěrka a pevná odnímatelná pažba z plastu. Jedná se o kvalitní a dobře ovladatelnou zbraň, která však z původní skladnosti a kompaktnosti samopalu vz. 61 již nemá téměř nic. Pravděpodobně se sériově nevyrábí.

Martin Hessler
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 vojtech vojtech | Web | 1. dubna 2008 v 14:11 | Reagovat

moc pekny clanek, sam jsem si nedavno koupil znehodnoceny exeplar vz. 61, myslim si, ze je to jiz takova legenda a mezi vojenskymi zbranemi ma sve pevne misto

2 Znalec SNV dneska VS Znalec SNV dneska VS | 16. dubna 2008 v 15:20 | Reagovat

" Určitý počet samopalů obdržel i tehdejší Sbor nápravné výchovy (nyní Vězeňská služba ČR).  "  Zde je chyba ve slově "určitý počet", správně to má být, že každý příslušník SNV dnes Vězeňská služba ČR - měl SA vz.61( co přísl. SNV ,to jeden škorpion) měl jako druhou osobní zbraň na služebním opasku spolu s pistolí vz. 82  9mm ráže Makarov . Obě tyto zbraně přísl. VS ČR používá. K tomu ještě v ruce nese brokovnici.

3 M. H. - Admin M. H. - Admin | 16. dubna 2008 v 21:14 | Reagovat

Pro ZNALEC SNV DNESKA VS: Děkuji z informaci. Neměl jsem k dispozici žádné konkrétní údaje o počtech těchto samopalů u SNV/VS, použil jsem proto zmíněnou formulaci.

4 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 22. srpna 2008 v 15:19 | Reagovat

Opravdu pěkný a uspořádaný souhrnný článek, který je bohatý na informace, je čtivě napsán. Z praxe mohu vše v něm uvedené potvrdit, jelikož jsem měl po dobu 16 let své služby v ozbrojených silách přidělen Sa-61 jako osobní zbraň. Nikdy mě nezklamal a dodnes si pamatuji jeho výrobní číslo (i když jsem už dávno mimo činnou službu, konkrétně v důchodu).  Vždy jsem s ním při ostrých školních střelbách (denních i nočních) dosáhl  výtečných výsledků. Mám za to, že ještě tak po dvě desetiletí zůstane ve výzbroji českých ozbrojených sil. Zatím jsem totiž na těch různých IDETech a IDEBech či jiných výstavách nenašel nic lepšího, co by Sa-61 mohlo v této kategorii nějak plnohodnotně nahradit.

5 Kovas Kovas | E-mail | 12. srpna 2010 v 18:27 | Reagovat

ZUajímalo by mě, jestli tedy došlo k zavedení škorpionu 9x19 do výzbroje. Nebo to byla jen zkouška (konec 90. let asi holt nepřál), s dalším zavedením asi počítat nemůžeme, protože už mají škorpion EVO III, a to by pak ke škorpionu 9x19 byl asi krok zpátky...

6 Martin Hessler Martin Hessler | 13. srpna 2010 v 9:17 | Reagovat

Pokud vím, samopal Škorpion 9x19 do výzbroje zaveden nebyl, a to ani u nás, ani jinde. Za hlavní důvod lze považovat výrobní náročnost a složitost systému, a tedy i vysokou cenu. ČZ UB tuto zbraň stále nabízí, ovšem patrně byly vyrobeny jen ověřovací kusy a snad malá zkušební série, zbrojovka je připravena zahájit výrobu v případě objednávky. Ale s tou už se asi moc počítat nedá...

7 Kovas Kovas | 11. září 2010 v 13:05 | Reagovat

No protože byl rozebrán v jednom díle časopisu Střelecký mgazín (na titulní straně 58 se zbírkou bodáků)... Jinak na stránkách tato zbraň v nabídce není, ani CZ 2000 (Jak bylo zmíněno v knize od pana Popelínského, Sága rodu kulometů). A jestli jsou připraveni rozjet výrobu, tak to musí být kontraproduktivní, mít stále připraveny linky a raznice, které nejdou použít pro jinou zbraň. Ovšem prý nějaký počet těchto zbraní využívá armáda. Nicméně žádná ze zbraní se vznikem okolo roku 2000 nějak nezaznamenala úspěch a do paměti veřejnosti se moc (například OP 96, 99 Falcon, nebo CZ 700). I když Falcon se prý s úspěchem používá při misích.

8 medjar medjar | E-mail | 27. listopadu 2011 v 12:37 | Reagovat

Zdravím, chtěl bych se zeptat jestli neznáš výšku, šířku, a režim střelby samopalu vzor 68/CZ Škorpion 9x19?? Nějak to nemůžu nikde vyčíst.. Kdyžtak mail. Díky

9 M. H. - Admin M. H. - Admin | 7. prosince 2011 v 17:25 | Reagovat

[8]:Pokusím se to někde najít, ale nedávno jsem se přestěhoval a v odborné literatuře mám neuvěřitelný chlívek... :-(

10 Emil Emil | E-mail | 22. září 2012 v 15:42 | Reagovat

Nedávno jsem zakoupil Škorpion 61 S. Včera jsem ho vyzkoušel na střelnici. Z 200 ran ani jediná zádržka. Přesnost střelby 100%.
Navíc daleko rychlejší možnost střelby než-li z klasické pistole. Pudová střelba na 25 metrů bez problémů. Oceňuji přesnost a rychlost střelby.

11 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 27. srpna 2015 v 10:19 | Reagovat

A s odklopenou ramenní opěrkou jsem nikdy neminul ani na vzdálenost 150 metrů terč nazvaný "vpřed běžící figura" a to ať už krátkou dávkou, případně však i jednotlivými ranami. Mířená střelba v pohodě, rychlá mířená střelba také, rovněž i letmá střelba, jakož i střelba tzv. "pudová" na malé vzdálenosti. A on i ten policejní relativně málo výkonný náboj ráže 7,65 mm úplně stačí. Jeho zastavovací schopnost je dostatečná. A třeba při střelbě někde v místnosti nebo v omezených prostorách by příliš výkonný náboj ráže 9 mm mohl být na škodu. Jde o to zasáhnout protivníka ve střetné  situaci na velmi krátkou vzdálenost a ne o to, aby ze zad zasaženého protivníka střela ještě vyletěla a ohrozila nežádoucím způsobem další osoby (třeba rukojmí).

12 SergiooN SergiooN | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:07 | Reagovat

I found this page on 13th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

13 MarcoD MarcoD | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 10:49 | Reagovat

Čekám na nový zajímavý článek na svém blogu

14 ZdenekF ZdenekF | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 12:32 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama