Neděkujeme... !

30. ledna 2008 v 10:28 | Martin Hessler |  STALO SE... /komentáře/
Paní Věra Nevrlová odchází od Policie ČR. Že nevíte kdo to je? Inu, to je paní, která za své působnosti u jihočeské SKPV (Služba kriminální policie a vyšetřování) dostala na starost případ únosu a vraždy pětiletého chlapečka Jana Rokose. Toho koncem loňského roku zavraždila vlastní matka, Antonie Stašková, spolu se svým přítelem. Povedená dvojice se i s dítětem několik měsíců skrývala poté, co matka chlapce unesla z péče jeho otce. Honzíkův tatínek, pan Roman Rokos, sice podal trestní oznámení na policii a opakovaně upozorňoval na fakt, že Stašková může dítě zabít (podezřelé okolnosti provázely již v minulosti náhlá úmrtí jejích dvou starších dětí), ale policejní složky zůstaly ve své spokojené, blahobytné nečinnosti až do chvíle, kdy obecní strážníci naprostou náhodou objevili mrtvé Honzíkovo tělíčko v zaparkovaném autě ve Zlatníkách na Mostecku.

Jak je možné, že průměrná žena a průměrný muž dokázali s malým dítětem od srpna do prosince unikat policejnímu stíhání? Nešlo přece ani o profesionální zločince, ani o školené agenty, podporované nějakou tajnou službou! Zcela jednoduše. Kromě nešťastného otce po nich totiž nikdo doopravdy nepátral. Policisté, jak je obvyklé, přijali oznámení a naložili s ním jako s většinou ostatních. Popsali spoustu papírů, usoudili že vlastně o nic nejde, vyhlásili celostátní pátrání a pak čekali, až se matka s dítětem někde náhodně vynoří. Až ji shodou okolností zachytí silniční kontrola, šťára na ubytovně nebo některá pořádková hlídka. Ty však věnují zpravidla více pozornosti cizincům, parkujícím řidičům a prošlým lékárničkám, než ženám s malými dětmi. Přestože uprchlíci za sebou zanechávali stopy, nikdo se valně nenamáhal pokusit se vysledovat jejich pohyb. Panu Rokosovi, v reakci na jeho opakovaná upozornění, že malému Honzíkovi jde o život, někdo na jihočeské kriminálce dokonce otevřeně sdělil, že se věcí budou zabývat teprve tehdy, až budou mít dětskou mrtvolku! S určitou dávkou cynismu by bylo možno podotknout, že se páni kriminalisté dočkali.

Ne dosti na tom, že se policejní aparát (jako ostatně ve většině případů) zcela záměrně omezil na dokumentační činnost - zaznamenal spáchání trestného činu, popsal a zdokumentoval jeho následky a konstatoval, že tím pro něj záležitost končí. Poté, co se zdrcený Honzíkův otec rozhodl, že se s něčím podobným nespokojí a obvinil policii z nečinnosti, byl po krátkém vyšetřování vynesen verdikt ve smyslu, že "…nikdo z policistů v ničem nepochybil a všechno je v naprostém pořádku". Radomír Heřman, jihočeský policejní ředitel, se dokonce nechal slyšet že na vině je "špatná komunikace" mezi otcem zavražděného Honzíka a jeho podřízenými. Policie prý nemohla čekat, že by bylo dítě nějak ohroženo na životě. Proč to policie nemohla čekat, když ji před tím chlapcův otec opakovaně varoval, to pan Heřman nedokázal nebo nechtěl říci.

Shrneme-li dostupná fakta, nelze se ubránit závěru, že policejní aparát se stal (přinejmenším) morálním spoluviníkem vraždy dítěte. Připustil totiž její spáchání svou naprostou impotencí a nečinností. Interní vyšetřování však jakékoli pochybení vyloučilo, a stěží to mohlo dopadnout jinak. Policie si přece nebude kálet do vlastního hnízda, a přiznání, že ve své pohodlnosti a samospasitelnosti přispěla k vraždě malého blonďatého klučiny, by jí nijak neprospělo.

Nám občanům zbývá věčná, stále stejná otázka: K čemu vlastně takový samožerný systém máme? Náklady na provoz policejní organizace polykají každoročně větší a větší krajíc ze státního rozpočtu. V poměru počtu policistů na počet obyvatel je ČR na nejvyšších příčkách v žebříčku evropských zemí, státy jako je Německo, Rakousko či Velká Británie nevyjímaje. Trestná činnost utěšeně narůstá, občané se necítí bezpečně, vymahatelnost práva je mizivá a pokud se stanete obětí zločinu, nikde se ničeho nedovoláte. Snad kdyby byl unesen Nicolas Topolánek, to by se možná naše bezpečnostní složky zvedly ze židlí. Úplně to vidím před sebou… Zátarasy na silnicích, ve vzduchu armádní i policejní helikoptéry, černooděnci na každém rohu, krajinu pročesávají samopaly ověšení vojáci v přilbách a neprůstřelných vestách. Protiteroristické jednotky lozí lidem až do kuchyní, jestli nemají v kredenci milovanou nemanželskou ratolest pana premiéra. Na hranicích celníci vyhazují náklad z kamionů, Schengen - neSchengen. Život neznámého, nedůležitého Jana Rokose nestál našim policistům za námahu.

Jedna z mála zveřejněných fotografií Jana Rokose (+5)
Neznám přesné důvody, proč paní Věra Nevrlová opouští řady SKPV i Policie ČR. Chtěl bych věřit tomu, že z morálních pohnutek. Možná se v ní hnulo svědomí, snad osobní čest. Třeba, přes typicky "českopolicejní" závěr interního šetření došla k závěru, že nese svůj díl viny. Snad usoudila, že by si nemohla vážit sama sebe, kdyby nadále setrvávala v řadách takovéto organizace. V každém případě není sama , kdo by se mohl stydět. Na vině je celá policejní organizace, především však ti, kdo jí umožnili dospět do současného stavu.

Opakuji, chtěl bych věřit že jsou to morální pohnutky, co nutí Věru Nevrlovou hledat uplatnění někde jinde. Ale přiznám se že mi to moc nejde. Rozhodně ne za situace, kdy (jaká to náhoda) onemocněla právě ve chvíli, kdy má ministr spravedlnosti na stole stížnost pana Rokose na postup justičních orgánů. Ve chvíli, kdy se celý případ stal terčem mediálního zájmu a hrozí nové vyšetřování. Možná že prostě usoudila, že je lepší odejít nyní, dobrovolně, s nárokem na státní rentu, než za pár měsíců bez renty a s ostudou.

Ať je to jak chce, pravdu se nejspíše nikdy nedozvíme, protože vyšetřovatelka odmítla svůj odchod jakkoliv komentovat a s médii nekomunikuje. Přeji vám, paní Nevrlová, pokud možno klidný spánek bez výčitek svědomí.

Odejděte - neděkujeme... NENÍ ZA CO !!!

Martin Hessler
Obrázek: Galerie/Neděkujeme... !
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 JiHei JiHei | Web | 30. ledna 2008 v 19:59 | Reagovat

:-( Tahle kauza je od začátku až do konce prostě děsivej průšvih. A Honzíkovi už nikdo život nevrátí..:-(.  Celkově mě poslední dobou šokuje to množství případů týraných a zabitých dětí. Někdy mám tendence dívat se cizím lidem, který míjím na ulici do očí a v duchu se ptát : Kdo jsi ? Usmíváš se, ale čeho všeho jsi ve skutečnosti schopný(á) ? Protože tyhle lidi určitě potkáváme a nic závadnýho na nich vidět není. Chodí mezi námi klidně a nenápadně....:-(.

2 Nick Nick | 29. února 2008 v 15:22 | Reagovat

To, že archetipem českýho policajta je stážník Wigum ze seriálu Simpsonovi, je přeci jasný každýmu, kdo v týhle zemi žije dýl než 5 let.

Policie tu je hlavně proto aby občany buzerovala. Ochranu sebe svojí rodiny a majetku si musí zajistit každej sám. Pokud v tomto bodě selžete, status quo dává naději, že vaše případná odplata nějakýmu hajzlovi, bude vyšetřována se stejnou intenzitou jako případ malýho  Honzíka.

To že erár neni už ani schonej předstírat, že prachy z našich daní používá alespoň trochu účelně a ve prospěch daňovejch poplatníků,za to si můžeme sami. Změna je však stále možná. V příštích volbách nevolte ty co se neosvěčili.

3 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 21. července 2009 v 13:50 | Reagovat

Já se spíš přikláním k té možnosti, že policajtka Nevrlová odešla od Policie ČR spíše ze strachu o své výsluhové náležitosti. Ale ony si jí výčitky svědomí najdou a morální kocovina sama nad sebou paní ex-policistku nemine. Nikdo jí do hlavy nevidí (to naštěstí nejde u nikoho), moc bych však nedal za to, že její liknavost v případu byla podmíněna falešnou ženskou solidaritou, tzn., že si říkala, že "je-li dítě u mámy, nic se mu nestane"... To se tedy paní policistka fatálně zmýlila a nese tak nepřímý podíl na smrti malého Honzíka. Kdyby při řešení případu uvažovala poněkud profesionálněji, tak by nebyla tak laxní a spíš by zvedla ze židle svůj zadek naditý v šedé policajtské sukni (na kterou jsme jí přispěli my všichni daňoví poplatníci) a jednala by o mnoho agilněji. Tedy tak, jak se na nestranného profesionála sluší.

Ano, po bitvě je každý generál. Život malému klukovi zavražděnému vlastní psychopatickou mámou-zrůdou-vražednicí se zlýma očima už nikdo a nic život nevrátí.

Ale policajtce Nevrlové už klid a vnitřní vyrovnanost také nikdo a nic nevrátí. A jednou se jí bude i špatně umírat s myšlenkou a výčitkou, že měla být jako policistka a tedy státní zaměstnankyně a tedy služebnice nás všech o moc víc výrazně profesionálnější. Prostě že měla pomáhat a chránit, ale ona to nedokázala nebo nechtěla dokázat. Bude se jistě trápit výčitkami a odsudkem okolí, možná nevysloveným a skrytým odsudkem i od svých nejbližších. Vůbec jí nelituji. Zaslouží si to.          

4 Maya Zizlavska Maya Zizlavska | E-mail | 17. června 2017 v 9:02 | Reagovat

Po letech spatřil světlo světa další případ zmizelého dítěte z Ústí nad Labem, Michaely Patricie Muzikářové.
Ráda bych věřila, že v tomto případě policie nic nezanedbala.
Přesto si myslím, že I zde vládnou jisté pochybnosti.
Po zmizení Míši se policie soustředila pouze na osobu Otakara S., který žil s Míšinou matkou a kterého čekal soud pro znásilnění stejně staré Míšiny kamarádky.
Ten se ovšem oběsil a tajemství, pokud nějaké měl, si vzal s sebou do hrobu.
Teprve po delším časovém odstupu po jeho sebevraždě prohledávala policie skládku odpadu. Nabyla jsem dojmu, že je to součást vyšetřovací taktiky.
Vzhledem k tomu, že dodnes policie k případu nesdělila žádné hmatatelné výsledky, pohlížím na celé policejní vyšetřování spíše skepticky.
Soustředila se policie v začátcích vyšetřování pouze na Otakara S.?
Pravděpodobně ano.
Našlo by se s velkým časovým odstupem na skládce odpadu tělo?
To je velmi nepravděpodobné.
Matka Míši je problémová a od začátku nekomunikuje s médii. V současné době je podmínečně odsouzena na 2 roky za šíření nacismu. Je velmi pravděpodobné, že právě ona drží ten pomyslný klíč k nalezení Míši.
Policii nezbývá, než se soustředit na ni a její nechvalně známé okolí. To může být běh na dlouhou trať.Přesto však by se z případu neměl stát "pomníček" a mělo by se na něm pracovat dál, I přes nastalou důkazní nouzi, která případem vládne do dneška velmi pravděpodobně vinou špatných vyšetřovacích postupů.

5 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 2. července 2017 v 16:40 | Reagovat

Ano, je to tak. Bohužel. Vše nasvědčuje tomu, že v případě pátrání po dvanáctileté Míše Muzikářové z Ústí nad Labem policie musela hned v počáteční fázi policie něco "prošvihnout". A ten náskok, kteří pachatelé mají, se ani po půl roce od zmizení holčičky nedaří policii dotáhnout. Dobře však víme, že dokonalý zločin neexistuje. Pachatelé trestného činu (vraždy? únosu?) té nešťastné školačky přece museli někde v něčem udělat nějakou chybu. Jenom na ni zatím policie nepřišla. Velmi podezřele vypadá situace ohledně skutkového děje v inkriminované dny u matky pohřešovaného děvčátka. Eva Muzikářová, která vystupovala na sociálních sítí jako Hitlerova milenka Eva Braunová a propagovala otevřeně fašismus, určitě o zmizení svého dítěte ví více než to, co policii přiznala. Pochybně a podezřele působí i výpověď babičky ztracené školačky. Nezbývá než držet policii palce, aby se v tomto případě konečně dostala na stopu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama