Nacionalismus...?

19. ledna 2008 v 19:00 | Martin Hessler |  SVĚT KOLEM NÁS
Nacionalismus... Zvláštní slovo. Většina lidí si pře něm ihned vybaví něco velmi ošklivého, primitivního a agresivního, s čím se slušný člověk neztotožňuje. Málokdo však umí přesně říci, co tenhle výraz vlastně znamená. Co je tedy onen proklínaný nacionalismus (ve své původní podobě a významu) vlastně zač?
Nuže: Nacionalismus není totéž co nacismus. Přestože mnozí novináři a mnozí političté činitelé tento rozdíl buď zamlčují, nebo prostě nevnímají. Slovo nacismus vzniklo coby zkrácená forma termínu národní socialismus (der Nazionalsozialismus), tedy specifické, nechvalně známé extrémní politické hnutí, zrozené ve 20. letech minulého století v Německu. Kromě zajímavé zvukové aliterace nemá nic společného s nacionalismem, což je cizí ekvivalent českého termínu národovectví. Neboli názorový směr, hlásící se k vlasteneckým hodnotám, úctě k rodné zemi a mateřskému jazyku, národnímu kulturnímu bohatství, historii a tradicím. K právu národa na sebeurčení a na autonomní, svébytnou existenci.
Mezi přední české národovce patřili takoví velikáni našich dějin, jako byli František Palacký, Karel Hynek Mácha, Bohuslav Balbín, nebo dokonce T. G. Masaryk, náš první a nejslavnější prezident. Doufám že se nenajde nikdo, kdo by chtěl při zdravém rozumu někoho z nich řadit mezi jakousi holohlavou, hajlující lůzu.
Je rovněž nasnadě, že český nacionalista, upřednostňující a vyznávající výše vyjmenované hodnoty, těžko může najít společnoou řeč s vyznavačem německého národního socialismu, otevřeně hlásajícího nadřazenost germánské panské rasy a její předurčení ke světovládě. Bohužel, v dnešní nízkotučné, globalizační společnosti je nacionalismus (nebo, chcete-li, národovectví) řadě politických a státních představitelů solí v očích. Lidé hrdí na svou historii, kulturní specifika a mateřský jazyk, lidé hlásající: Má země - můj dvorek, se jim totiž nehodí do jejich pečlivě budovaného obrázku přešťastné, multikulturní Evropy bez hranic. Zde je třeba hledat původ onoho důsledného potírání veškeré kritiky, směřované na adresu nepřizpůsobivých minorit, komunit přistěhovalců nebo třeba České obce židovské. Zde jsou kořeny toho, proč je každý podobný projev, byť by byl vysloven sebekorektněji, vydáván za antisemitismus či šíření rasové nesnášenlivosti, a zejména, proč je médii i státními orgány vydáván za odporné, primitivní "náckovství". Český národovec je tak stavěn na úroveň agresivního tupce s IQ kachny, hlásícího se k myšlenkám a odkazu Adolfa Hitlera, mašírujícího ulicemi a vyvolávajícího rvačky a násilí.
Jestliže však nacionalismus znamená přesvědčení, že každý národ má nezadatelné právo žít ve vlastní zemi, spravované podle vlastních zákonů, tradic a obyčejů, přesvědčení, že každý cizinec, chce-li být u nás vítaným hostem, má samozřejmou povinnost tyto zákony, tradice a obyčeje bez výhrad respektovat (právě tak, jak my činíme v jeho domově), přesvědčení, že naše děti mají být vychovávány v úctě ke své vlasti, národu a jazyku, v hrdosti na naše národní specifika a historii - pak musím se vší zodpovědností prohlásit, že jsem nacionalista. A nevidím nejmenší důvod se za to stydět!
Martin Hessler
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ji-Hei Ji-Hei | Web | 19. ledna 2008 v 20:33 | Reagovat

Bezesporu velmi zajímavej a poučnej článek. Ale protože už mám občas z těch všech těch "ismů" zamotanou hlavu, řídím se už jenom svojí morálkou, svědomím a zdravým rozumem a žádnej souhrnnej název pro svoje myšlenkový pochody a konání raději nestanovuju. A když už bych musela nějakej název nutně použít, tak ten  Národovec - tak ten se mi líbí nejvíc..:).

2 M.H. - Admin M.H. - Admin | 19. ledna 2008 v 22:18 | Reagovat

Díky za komentář. V podstatě souhlasím, proto jsem použil výraz "jestliže nacionalismus znamená..." - spousta lidí totiž pod pojem nacionalismu schovává nejrůznější darebáctví.

3 Mykola Mykola | E-mail | 15. února 2008 v 18:58 | Reagovat

Vážený pane Hessler

Dostal jsem dopis od svého známého z Ukrajiny. Známý profesor-jazykověd píše: „Slovo „nacionalismus“ je u nás dosud hanlivé, jako „blbec“ nebo „nenormální““. A to je v Ukrajině! V té Ukrajině, kde jedinou politickou silou, která během desetiletí vybojovávala její nezávislost, byla Organizace Ukrajinských Nacionalistů (společně se silou vojenskou - Ukrajinskou Povstaleckou Armádou). Není nic divného, když v Česku, kde všichni povstalci - to jsou bratři Mašínové, lidé absolutně nevědí, co to je nacionalismus. A proto takové články, jako Váš, jsou velmi potřeba. Když jsem řekl „jako Váš“, mám na mysli nejen jeho ideologický směr, ale i jeho literární styl - jednoduchý, průzračný, všem srozumitelný. Téma má své pokračování v jiném Vašem článku - Aféra Jacques, který je zajímavý sám o sobě. Především - svojí kritickou, řekl bych, elegancí.

Přeji úspěchy.

Mykola Shatylov.

4 2012 A.D. 2012 A.D. | E-mail | 13. března 2008 v 19:57 | Reagovat

V podstatě s Vámi souhlasím, byť nemám zcela jasno v tom, zda současný český národ má být ještě na co hrdý... Pokud se týká německého nacionálního socialismu - dnes je hlásáno jako "jediná pravdivá historie" to, co určil vítěz. Samozřejmě, to zjevné zlo, v nejž nacionální socialismus díky určitým lidem zvrhl, je neoddiskutovatelný fakt. Vždy je tu ovšem nějaké to ALE. Neútočím na Vás - zkuste ale i jiné prameny než oficiální pravdu dějin, které vždy píší vítězové.

5 tada tada | 24. dubna 2008 v 21:54 | Reagovat

Myslim ze hlavnim problemem je velice nizka osveta spolecnosti, cimz je zpusobena i nizka popularita tematu. To vse dle meho nazoru zacina uz ve skole. Dnesni kosmopolitni povedomi nasi mladeze brzy nadobro vymaze slovo nacionalismus ze sveho slovniku.

6 barbarka barbarka | 12. prosince 2009 v 20:06 | Reagovat

super článek!!!!!!!!!!!!poučnej pomohlo mi to ve škole!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama