Kočka, pes, lidé

22. ledna 2008 v 14:18 | Martin Hessler |  STALO SE... /komentáře/
Před pár dny mne v televizním a internetovém zpravodajství šokovala zpráva o skupině mladých lidí, kteří si uspořádali krutou a krvavou zábavu. Násilím opili kočku alkoholem, který jí nalili do tlamičky, a následně na ni poštvali psa bojového plemene. Vše natáčeli spolu se svými přáteli videokamerou, pronášeli různé "drsné" a "vtipné" komentáře a výsostně se bavili utrpením bezmocného zvířete, které vřeštělo bolestí a marně se snažilo útok psa přežít. Nakonec jeden z nich šlápl polomrtvé kočce na hlavu, kameraman pořídil dlouhý záběr na umírajícího tvora, který sebou ještě trochu škubal, a společně si (nepříliš kvalitně a duchaplně) zaveršovali na adresu zabité kočky.
Moje první myšlenky byly značně nesouvislé a nenávistné. Nedovedu se vžít do myšlení lidí, kteří se dokáží něčím podobným bavit (už vůbec jen vymyslet podobnou zrůdnost), předvádět to svým kamarádům a nakonec zveřejnit na internetu. Hned mi vytanulo na mysli, jaký by to asi byl pocit, poštvat na někoho z nich rozběsněného psa a těšit se z toho, jak v bolestech bezmocně umírá? Přináší to euforii? Pocit ničím neomezené moci? Nebo hnus ze sebe sama, spojený s neschopností přestat? Nevím. Ale v tu chvíli jsem si něco takového z hloubi duše přál.
Po chvilce jako by se ve mně ozvali Václav Havel a Petr Uhl:
"Tak vidíš. A jakým právem je chceš vlastně soudit? Vždyť jsi horší než oni! Oni utýrali zvíře, ty bys byl ochoten v zájmu své ubožácké pomsty utýrat člověka! A ne jen jednoho, všechny! Nemluvě o tom, že tu sedíš a přemýšlíš o zastřelení psa, který vlastně za nic nemůže. Cožpak neexistují jiné metody, jak je napravit? Ukázat jim, že existují i jiné normy chování, než jsou ty jejich? Vždyť šlo jen o kočku, o toulavého, obyčejného tvora, jakých jsou všude tucty! Za tohle bys je chtěl připravit o život?"

Přemýšlel jsem o tom poměrně dlouho. Oba mí pomyslní našeptavači, bílý i černý, se vytrvale střídali u vesla, dokud mne z podobných úvah nevytrhly běžné denní povinnosti. Jenže myšlenka samotná pořád bobtnala, tlačila na mozek a nedávala pokoje. Prvotní ukvapené emoce opadly, ale zlost zůstávala. Živilo ji vědomí, že v našem pokřiveném právním systému dostanou pachatelé, budou-li vůbec usvědčeni a souzeni, nejspíše nějakou směšnou sazbu. Šest měsíců podmíněně, peněžitý trest nebo něco takového. V praxi to znamená, že příští půlrok nesmějí být přistiženi při mrzačení nebo zabíjení jiného zvířete, případně sáhnou do kapsy pro kreditní kartu - a všechno bude smazáno.
Tomu opravdu neříkám trest nebo pokus o nápravu. A nejen proto, že mám kočky rád a jednu máme dokonce doma. Vždyť nejen dva hlavní organizátoři, ale jeden každý z diváků, kteří ohavné představení pobaveně sledovali, jistě mnohokrát za život opakovaně slýchal, že zvířata se nemají ani týrat, ani zbytečně zabíjet! V nikom z nich to zřejmě nezanechalo sebemenší stopu. Schází jim základní respekt k obvyklému žebříčku morálních hodnot i k zákonům této země. Jak můžeme při zdravém rozumu očekávat, že si vezmou doživotní ponaučení z bezzubého výroku soudu? Uroní slzu, zašklebí se omluvně na pana soudce, jejich právník prohlásí že svého činu litují. Pak s kšiltovkou přes půl obličeje minou televizní reportéry a budou nastrkovat do kamer otevřené dlaně… Kdo nebo co bude jejich příští obětí? Další bezprizorná číča? Něčí pes, ukradený z vodítka před samoobsluhou? Bezdomovec, důchodce, tělesně postižený? Nebo snad dítě, které bude mít tu smůlu, že bylo v nesprávný čas na nesprávném místě? Jakým hrdinským a drsňáckým skutkem se budou příště chlubit na internetu?
Ne, pánové Havle a Uhle. Je mi líto, ale tudy cesta nevede. A pokud ano, tak nanejvýš do pekel. Určité typy lidí totiž prostě do lidské společnosti nepatří. A tihle hošani a dívenky (lámu si hlavu, zda mají vůbec nárok na označení "lidé" - zařazení dvounohého tvora mezi lidské bytosti by se totiž mělo podle mne zakládat na něčem víc, než na pouhé struktuře spirály DNA) se z lidské společnosti sami vyřadili. Ne tím, že zabili zvíře, ale tím, že je zabili zbytečně, krutým a trýznivým způsobem je utrápili k smrti pro vlastní chvilkovou zábavu, a ještě se tím veřejně chlubili. Obávám se, že nikdo z nich není schopen pochopit, jakou ohavnost vlastně spáchal, dokud sám nezakusí podobnou bolest, bezmoc a strach ze smrti. Pokud sami nebyli schopni ustrnout se nad bolestí, strachem a bezmocí malého, omámeného a bezbranného zvířete, od nás si žádný soucit ani "další šanci" nezaslouží.
Ve Starém zákoně stojí: Oko za oko, zub za zub. Odpůrci tohoto rčení namítají, že takhle by byl svět za chvíli slepý a bezzubý. Snad mají pravdu, jenže ani opačný extrém není zdravý. Pokud se v dnešní pseudohumanistické společnosti nenaučíme, jak rychle a nemilosrdně nakládat s těmi, kdo sami neznají soucit a slitování, brzy nám bude hrozit, že se jednoho dne ráno probudíme a zjistíme s úžasem, že jsme jejich bezmocnými hračkami a potenciálními obětmi. Prostě proto, že nejsme schopni jim adekvátně splácet krutost a násilí, kterého se dopouštějí na jiných živých tvorech, na svém okolí.

Několik slov závěrem: Pes, zneužitý ke krvavé podívané, za to asi opravdu nemůže. Sám jsem odpůrcem selekce psů na "bojové" a "nebojové", zákonných restrikcí jejich chovu a démonizace majitelů. Ale zamyslete se spolu se mnou nad tím, jak nebezpečný je statný, silný a agresivní pes v rukou asociálního sadisty, který se baví tím že ho štve na jiné živé bytosti. Nebylo by na místě alespoň v těchto případech vážně uvažovat o odejmutí a (v případě nutnosti) bezbolestném utracení takového zvířete?

Podívejte se na zvíře na obrázku a zeptejte se sami sebe: Byli byste ochotni je bestiálně umučit pro zábavu a pro potěšení? A jste ochotni takové jednání tolerovat, bagatelizovat či dokonce schvalovat u druhých?
Martin Hessler


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 orwell orwell | 24. ledna 2008 v 4:43 | Reagovat

Mne to nešokuje. Lidé bez Boha se sami pasují na bohy, rozuměj neomezené vládce čehokoli, včetně života a smrti. Přirozená morálka už nefunguje. Člověk je sám sobě měřítkem věcí a podle toho se chová. Svět se v prdel obrací, jak pravil jakýsi anonymní klasik.

2 M.H. - Admin M.H. - Admin | 24. ledna 2008 v 8:10 | Reagovat

Znám ten výrok trochu jinak. Pronesl ho jeden můj bývalý kolega, který rozhodně nebyl klasik, ale vyjádřil prakticky totéž: "Svět se postupně mění v jednu velikou prdel a za chvíli bude všude nasráno do výše dospělého člověka!"

3 MK MK | 18. února 2008 v 22:55 | Reagovat

Rozhodně souhlasím s tímto článkem a volán pro tvrdé tresty. Osobně mě zaráží, že nikdo z účastníků tohoto běsnění nebyl to schopen zastavit. Ani jediný. Největším trestem pro tyto jedince by bylo je pořádně proprat přes média, aby si o nich každý šuškal.

4 D.M. D.M. | 20. února 2008 v 20:09 | Reagovat

Svět už jednou velkou prdelí je a do výše dospělého člověka už bylo nasráno před pár lety, takže ani výrok "neklasika" již situaci nevystihuje.

5 elisabeth Constantine elisabeth Constantine | E-mail | 11. května 2009 v 4:14 | Reagovat

Sem napište komentář

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama