Proč Gabčík nestřílel...? /2/

29. dubna 2007 v 21:03 | Martin Hessler |  HISTORIE
/pokračování/

Chyba střelce...?
Samozřejmě, ani při všech známých a doložených střeleckých kvalitách rotmistra Gabčíka nelze vyloučit, že se on sám dopustil nějaké fatální chyby. Nebyl by ostatně první, kdo ve stresové situaci například zapomněl svou zbraň odjistit. Tím spíše, že Sten byl vybaven pojistným zařízením, jež nebylo nijak funkčně svázáno se spoušťovým mechanismem ani s přepínačem režimu palby. Zajišťoval se při nataženém závěru založením napínací rukojeti do příčného výřezu v pouzdře závěru. Tím se závěr nemohl pohybovat dopředu. Spoušťový mechanismus však byl nadále funkční, spoušť zůstávala pohyblivá a dokonce se ani nezměnil její odpor. Střelec tak nebyl "hmatově" nijak upozorněn na zajištěný stav zbraně. Této teorii však neodpovídá jednání J. Gabčíka. Ten totiž poté, co Mercedes po výbuchu zastavil a Klein i Heydrich sáhli po pistolích, svůj samopal vztekle odhodil a dal se na útěk. To by nasvědčovalo nějaké vážnější závadě, kterou nemohl ihned odstranit, a nejspíše také selhání nervů. Nezapomínejme že kromě samopalu měl v kapse ještě nabitou pistoli, kterou o chvíli později, byť již na útěku, úspěšně použil proti oberscharführeru Kleinovi.
Závada na zbrani
Nečistoty
Když specialisté německé policie dorazili na místo atentátu a začali s ohledáním, kromě zničeného automobilu a jiných stop výbuchu nalezli také pět důležitých předmětů:
a) Kubišovu aktovku se zbylou náloží
b) Gabčíkův odhozený samopal STEN (záznam o jeho technické prohlídce, byl-li pořízen, se bohužel nedochoval)
c) Světlý civilní baloňák (jak již víme, Gabčík jej měl přehozený přes ruku se samopalem jako maskování)
d) Gabčíkův bicykl, opřený opodál o sloup veřejného osvětlení (při útěku před střílejícím oberscharfuhrerm Kleinem se k němu malý rotmistr nemohl dostat)
e) Aktovku, v níž Gabčík přinesl na místo akce svůj rozložený samopal
Zejména posleního z vyjmenovaných předmětů si povšimneme důkladněji. Kriminalisté záhy zjistili (a v průběhu pátrání po atentátnících to bylo také zveřejněno), že aktovka přednedávnem sloužila k přenášení trávy nebo sena. To by se ostatně shodovalo s dochovanými svědectvími, podle nichž Jozef Gabčík a Liboslava Fafková společně chodili na trávu pro králíka, jehož chovali Fafkovi na balkóně svého bytu v Kolínské ulici. Že používali k donášce trávy aktovku místo (například) mnohem vhodnějšího košíku lze vysvětlit velmi prozaicky, a to snahou o utajení. Chov a využití jatečních zvířat podléhaly podle protektorátních zákonů velmi přísné úřední evidenci. Výkrm a porážka byť i pouhého králíka načerno stačily tehdy k zatčení, ne-li k trestu smrti pro celou rodinu.
Pokud našli němečtí policejní technici v Gabčíkově aktovce zbytky trávy, není možné, že by se nějaké dostaly během přepravy nebo sborky i do mechanismu jeho samopalu, a staly se tak onou malou příčinou velkých důsledků?
Shrnuto a podtrženo
Pokud tedy odhlédneme od snahy po objevení (či spíše vytvoření) senzace a spokojíme se s dosažitelnými a ověřitelnými fakty a počty pravděpodobnosti, nezbývá nám než konstatovat, že zbraň rotmistra Jozefa Gabčíka skutečně zůstala němá v důsledku technické závady. Historický zázrak se konat nebude. Na zásluhách obou statečných parašutistů a celé řady jejich známých i neznámých pomocníků to ale v kontextu událostí nemůže nic změnit.
Názory na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha jakožto na politicko-historickou událost se různí. Jedněmi je oslavován jako bezprecedentní gesto odporu českého národa vůči okupantům, druhými zatracován coby nepromyšlená hurá-akce, která vrhla obyvatelstvo protektorátu do neslýchaného útlaku a přinesla jen krveprolití.
Otázkou dodnes nezodpovězenou zůstává, nakolik si prezident Beneš a jeho spolupracovníci při úvahách nad operací ANTHROPOID uvědomili realitu situace v Protektorátu Čechy a Morava, a nakolik byli schopni připustit si a zvážit účet, který bude německými nacisty předložen domácímu obyvatelstvu za podobný čin. Paradoxně právě velikost a krvavost tohoto účtu se stala možná rozhodujícím faktorem, který ovlivnil světové veřejné mínění i názory vlád zemí protihitlerovské koalice (včetně SSSR!), a přiměl je uznat poválečné nároky ČSR na obnovu státní svrchovanosti a samostatnosti v původní územní rozloze. Nebýt atentátu, který doslova rozbil na kusy Heydrichem a K. H. Frankem budovanou vnější iluzi, že "Češi se po krátké zdánlivé samostatnosti vrátili dobrovolně do lůna Říše, v protektorátu panuje naprostý klid a spokojenost a čeští dělníci i zemědělci nyní s nadšením pracují pro výživu a vítězství německých armád", dost možná by se v roce 1945 území bývalé ČSR stalo součástí okupačního pásma, a nikoliv samostatným státem. Ostatně Heydrichovi se plným právem přezdívalo Kat českého národa. V otázce "co s českým ksindlem po válce" měl už v roce 1941 jasno. Jeho závěr, v Berlíně plně akceptovaný, zněl: "Germanizovat, nebo zastřelit!"
Co nelze oddiskutovat je fakt, že všichni účastníci samotného atentátu i příprav k němu prokázali nezměrnou odvahu a osobní statečnost tváří v tvář nacistickému teroru a smrti. Právem se tak zařadili mezi hrdiny našich národních dějin, jejichž jména ani činy nesmějí být zapomenuty.

Martin Hessler

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | 2. ledna 2009 v 21:23 | Reagovat

Perfektne spracovane!

2 libor pařízek libor pařízek | E-mail | 3. února 2010 v 17:13 | Reagovat

Martine Hesslere,
prosím o Vaší emailovou adresu,potřebuji s Vámi nutně konzultovat.Vaše studie je zcela ojedinělá jak průkaznou odborností,tak i logickými a reálnými úvahami.
Děkuji,lp.

3 zp zp | E-mail | 26. února 2010 v 19:03 | Reagovat

Dobré moc hezky napsané.. ale proč to píšete. To všechno víme. Pořád jsem čekal, že se něco dovím a najednou je konec článku.. Vůbec nevím, co jste nám chtěl říc. Ale něco řeknu vám... Oba dva byli posraný strachy a zavinili smrt stovek lidí, kteří si to nezasloužili. Hrdinové by byli, kdyby se ověnčené trhavinou šli představit do Pečkárny a.. bum bum

4 Martin Hessler Martin Hessler | 28. února 2010 v 16:40 | Reagovat

To "ZP":
Původně jsem vás chtěl smáznout, ale neudělal jsem to. Víte proč? Protože tak ubožácký etalon mentální malosti se vidí zřídkakdy. Víte (i když nečekám, že by to váš mozek vstřebal), že hrdina není ten, kdo se nebojí? Každý má strach, a kdo tvrdí že ne, tak buď lže, nebo je blázen. Hrdina je ten, kdo dokáže svůj strach překonat.
Možná že toho hodně víte, ale nic jste nepochopil. Nemá cenu se s vámi bavit. Jste ukázkovým příkladem toho, že každý má nárok na svůj názor, ošem NÁZOR je to nejlacinější zboží na světě a kdokoli vám ho rád poskytne zdarma.
A propos, co jste pro svůj národ vykonal vy? Statečně jste řval u televize, když se hrál v Naganu hokej?

5 Nikola H. Nikola H. | 1. dubna 2010 v 20:16 | Reagovat

Taky jsem statečně řvala, když se hrál hokej, myslím, že je to fajn, alespoň se na chvíli projevíme a uvědomíme si, kdo jsme a že jsme na to hrdí :-) ale vážně,na adresu ZP:tyhle ukecánky a radily mám nejradši,ale kdyby přišlo na věc, tak by sis ani neprd, to by sis radši nasral do kalhot. Po boji je každý general,že?     Pane Hesslere,článek je výborný, vytisknu ho a dám ho přečíst mému dědovi, o tyto věci se velice zajímá, je ročník 1930 a dokáže o dobách minulých tak barvitě vyprávět, až nám přechází mráz po zádech.

6 Markéta J. Markéta J. | 18. května 2010 v 19:45 | Reagovat

...že zavinili smrt stovky lidí, s tím souhlasím, je to možná pravda. Ale kdyby to neudělali, kde bychom byli my všichni dnes? Myslím, že bys tady určitě žádný svůj názor nevyslovoval. Tak jako MY VŠICHNI by jsme neměli PRÁVO na názor. Na celém světě by zůstalo pár Němců, kteří by bezmyšlenkovitě a naprosto nesmyslně rozhodovali o všem, ale především o tom, kdo by v koncentračním táboře šel do plynu a kdo pracovat. ano, zavinili smrt mnoha a mnoha lidí, ale všechno zlé je k něčemu dobré. Kdyby se nenašlo pár lidí, kteří byli schopni nemožného - a to nasazení vlastního života a spáchání atentátu a tím pádem z toho vyplývající změny (ať už jakékoliv), určitě by jsme nebyli tak, kde jsme. ;)
Jinak článek moc moc dobrý, líbí se mi Vaše názory a vaše uvažovánní, pane Hesslere. Mohu se zeptat, zda jste vydal nějakou knihu či dílo k této tématice?

7 Roman Roman | 16. června 2010 v 0:40 | Reagovat

Markéta J.: K Vašemu příspěvku z mé strany asi jen tolik > vyhlazeni.wordpress.com
Bohužel, a je to pravděpodobné, stránky vytvořil nějaký antisemita, ale zdroje ze kterých vycházejí hovoří za vše.

8 pes pes | E-mail | 20. června 2010 v 1:55 | Reagovat

[3]:nazdar zp,kup si nove play station,ci nejaky ten blud,kde  krv tecie  z obrazovky na zem a strelny  prach smrdi este 3 dni v izbe,neotvaraj klapacku a hlavne nepis o strachu,hlavne o tych  clenoch,ktory umreli ,myslim za slusnu vec,opalka obycajny cesky chlapec,co napisal predtym kym umrel,precitaj si ,dej si chleba se sadlem hraj sa na play station,hessler ti napisal velmi slusne,ja tiez a musel som sa maximalne ovladat,vies ty,ze gestapo zabijalo dobrych cechov,ktory mali nejake rodinne poviazanie,ci uz s vysadkarmi,ci dobrymi cechmi,ktory uzko spolupracoavali s vysadkarmi,do tretieho kolena hladali,aby zlomili odpor utlacovanej holoty,vrazdili nevinnych,dnes ma kazdy dilemu,ci bolo spravne previest atentant?podla mna spravne,tu islo o nas dom,jarek,ci kopecek,ktory  aj tak rozdelily,co nenavidim na smrt,zdravim vsetkych dobrych cechov,nejaky cobol,co zije v tramtarii.

9 pes pes | E-mail | 20. června 2010 v 2:10 | Reagovat

az teraz som hessler precital,tvoje rules,ked mi to tu vymazes,co som napisal vyzsie,ked budes mal cas obtazovat sa napis PROC?este vazene osadenstvo prosim izvinit,moje pisanie,nedodrzujem iterpunckiu,zaciatky viet a podobne diktatove predpisy,ja nie som z karlovej profesor,co vyucuje cesky jazyk,som slobodny clovek s respektom k druhym,hlavne kutluram a zvykom.ktore v dnesnej dobe najvyzsii politicky establisment,ignoruje na max,ty nasi paragani s tymy co pomreli s nimi sa musia v hroboch obracat,keby videli to,co je hrane teraz v tom divadilku zvanom historia ostatnych 20 rokov,dakujem za pozornost,ked tu nebudem pasovat ,nevadi uz som zvykol.

10 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 6. listopadu 2016 v 11:39 | Reagovat

Některé diskusní příspěvky, které snad mají být reakcí na tento administrátorův velmi propracovaný článek, byly a jsou prostě („česky" řečeno) off topic. Já jim říkám „ótéčka". Kdysi jsme tak na vojně říkávali obrněným transportérům (OT-62, OT-64 a OT-70), to byla česká zkratka. V jiném kontextu se anglickou zkratkou OT vyjadřuje, že příspěvek, vystoupení, reakce, komentář apod. byly mimo téma, tedy „off topic".

Pokud totiž někdo chtěl nebo chce diskutovat k významu atentátu ze 27.5.1942, který byl hrdinským činem československých vojáků provedeným na rozkaz československého vrchního velitele, měl (a může) tak činit na fórech a stránkách k tomu konkrétnímu tématu určených. Na tomto fóru autor článku a administrátor webu vymezil jasným tématem svého článku k diskusi zcela jednoznačné téma o variantách možných důvodů skutečnosti, že rotmistr Gabčík na kata českého lidu Heydricha z britského samopalu nevystřelil, a dílo musel dokonat rotmistr Kubiš upraveným protitankovým granátem.    

Různé emocionální výlevy, kterými někteří zde někteří diskutující „reagovali" na něco, co primárně být řešeno nemělo, byly nadbytečné. Patřily a skutečně patří jinam. Třeba takové téma (o účelnosti, politickém významu a historických dopadech hrdinského činu čs. parašutistů) dá administrátor k úvaze a diskusi někdy příště, v jiném článku.

Opakuji, že Martin Hessler svým propracovaným tematickým článkem k té profesionálními a amatérskými historiky často probírané otázce „proč Gabčík nestřílel" chtěl otevřít diskusi právě k tomuto, po mnohá léta nedořešenému, tématu. Dlouhé roky hledali historikové odpověď na takto jasně formulovanou otázku. A nemohli ji nalézt. A to ani ti profesionálové z Vojenského historického ústavu, kteří měli přístup k archivům, k materiálním důkazům apod. I ti mohli předestřít pouze různé hypotézy a jejich nejrůznější varianty. A podobně se pokoušel strukturovat různé možné alternativy příčin „proč Gabčík nestřílel" i Martin Hessler.

V době, kdy před sedmi roky Martin Hessler psal svůj článek, neznali odpověď na tu palčivou otázku ani vědecky postupující odborníci z VHÚ Praha, ani mnozí jiní badatelé. A příslušnou odpověď nedávala ani Pannwitzova zpráva o atentátu na Heydricha. Vrchní komisař Gestapa SS-Hauptsturmführer Heinz Pannwitz byl ve své době kriminalistickým odborníkem, který byl v květnu 1942 pověřen vyšetřením celého případu z kriminologického hlediska. Je v této souvislosti asi vedlejší, že v roce 1943 (rok po atentátu) Pannwitz „prozřel" a začal spolupracovat s nepřítelem. Zradil hitlerovskou říši, stal se utajeným špionem, který ze své významné pozice na Gestapu začal pracovat pro sovětskou rozvědku. Na konci války se hlásil dobrovolně do sovětského „zajetí", ve kterém si žil relativně spokojeně celé jedno desetiletí. Na důchod se vrátil v roce 1955 ze SSSR do Německé spolkové republiky a v roce 1959 zprávu o atentátu na Heydricha vydal knižně. I z té čerpali čeští historikové, ale odpověď na otázku „proč Gabčík nestřílel" v ní nenašli. Tu našel až v loňském roce český archivář. V konceptu jedné dobové policejní zprávy, nalezené v obsáhlých archivech až v roce 2015, se jasně hovoří o tom, že v nábojové komoře Gabčíkova samopalu (odhozeného na místě atentátu) byl náboj. Jedná se o naprosto zásadní objev, který s konečnou platností potvrzuje to, co se historici celá léta pouze domnívali, to, s čím počítali pouze jako s jednou z možných variant. A teprve tímto objektivizovaným konstatováním můžeme, snad, uzavřít i tuto tematickou diskusi na tomto webu.

11 Bartalmission Bartalmission | E-mail | 6. listopadu 2016 v 12:26 | Reagovat

Ještě snad malá věcná oprava mojí nepřesnosti. Martin Hessler svůj článek napsal před devíti roky, tedy 29.4.2007, nikoliv „před sedmi roky", jak jsem ve svém předchozím komentáři uvedl. To já jsem poprvé na jím nastolené téma reagoval před sedmi lety, konkrétně 13.2.2009.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama